GALACTICOS OLOMOUC

Od 22. kola pro nás začínají zápasy pravdy. Vždyť ve třech zápasech po sobě budeme hrát proti týmům, kteří se nám za tím dívají v tabulce na záda a tyto zápasy ukážou na co máme a na co naopak ne.

První z těchto třech důležitých zápasů jsme hráli na domácí umělé trávě ve Slavoníně. Soupeřem nám byl tým Foxhunters. Ten měl před vzájemným zápasem stejně bodů jako my a jen o skóre byl v tabulce za námi. My věděli, že nás nečeká nic lehkého, vždyť na podzim jsme s Foxhunters prohráli. 

Na zápas jsme se sešli v momentálně nejsilnějším možném počtu. Tedy v 7 hráčích(Ríša Schwarz nás doplnil během zápasu). Od začátku zápasu jsme byli aktivnější my. Jako první zahrozil Kuba Čechák. Ten z půlky hřiště zahrával standardní situaci. A jeho dělovka málem překvapila hostujícího gólmana, který předvedl reflexivní zákrok až na poslední chvíli. Za pár chvil to náš kapitán zkoušel znovu a gólman jeho střelu musel znovu vytahovat konečky prstů. Poté se dostal do nadějné situace Petr Kopečný, ale místo střely zkoušel přihrávat na Peťu Nováka. Přihrávka však byla moc dlouhá. Svou převahu jsme však dokázali korunovat. A to v 10. minutě. Po akci Kurfürst - Kopečný. Roman nahrál Kopcovi před bránu. Přihrávka však byla velice těžká. Kopec si s ní však bravurně poradil a poslal před bránu gólovou přihrávku, která se neodmítá :) Roman Kurfürst sám na zadní tyči neměl problém trefit odkrytou bránu - 1:0. Později jsme se dostávali do zajímavých střeleckých možností, pro nás překvapivě, po rozích. Ty zahrával Kuba Čechák. Postupně našel Kurfürsta, Osladila i Nováka. Nejbezpečnější střela byla od Romana Kurfürsta, ale gólman ji dokázal zneškodnit. Za pár chvil naskočil do hry Ríša Schwarz a hned svou první větší příležitost dokázal zužitkovat. Kuba Čechák si zpracoval na půlce obtížný míč a svou přihrávkou vyslal Ríšu do úniku. Ten si ještě míč obhodil kolem jednoho protihráče a z očí do očí gólmanovi nezaváhal. Střelou po zemi na přední tyč nás poslal již do dvoubrankového vedení - 2:0. Poté jsme měli další dvě situace, které si říkali o gól. Nejdříve si vylámal zuby na gólmanovi hostů Petr Kopečný, později svůj samostatný únik v gól nepřetavil ani aktivní Peťa Novák. Nás velké příležitosti mohli mrzet. O to víc, když jsme před koncem první půle dostali opravdu smolný gól kdy míč se štěstím docoural za brankovou čáru - 2:1.

To co jsme předváděli v první půli se s příchodem druhého poločasu naprosto vytratilo. Aktivita, pohyb, střelba vše bylo pryč. Jako bychom si mysleli, že se zápas dohraje sám. Že se soupeř porazí sám. Ale soupeř trestal naši pasivitu. Po ztrátě míče hosté předvedli rychlý brejk a střelou do prázdné brány vyrovnali - 2:2. Za pár chvil dokonce přidali třetí gól a nad námi se začali stahovat mračna - 2:3. O to horší to bylo za dalších pár minut po čtvrtém gólu - 2:4. To už jsme jakoby odpadli a začali kupit chybu za chybou. Výsledkem toho bylo vedení hostů 15 minut před koncem - 2:5. 13 minut před koncem jsme sáhli k zoufalému kroku a to ke hře power play. Kopec šel do brány místo Maidlose a hráli jsme prakticky bez gólmana. Kopec plnil roli posledního hráče. V jakýkoliv bodový zisk v tu dobu nevěřil snad ani ten největší optimista. Jenže my se herně zvedli. Fakt toho, že na hřišti je rázem pět hráčů na místo čtyř a gólmana nás neskutečně zvedl. Navíc Kopec perfektně ovládá rozehrávku a má i tvrdou střelbu. Dvanáct minut před koncem se zrodila krásná akce. Čechy dostal míč a zády k brance patičkou přihrál Ríšovi, ten však sám před gólmanem otřel míč jen o tyč. Nám to však dávalo naději, že se herně začínáme zvedat. Za pá chvil však mohlo být po nadějích. Soupeř se dostal do 100% příležitosti v které střílel jen do tyče. A to byl asi zlomový okamžik zápasu. Deset minut před koncem jsme totiž snížili na rozdíl dvou branek. Když se po přihrávce od Nováka dostal k míči za hranicí vápna Schwarz a střílel šajtlí přesně na přední tyč - 3:5. 8 minut před koncem jsme pak vykřesali jiskřičku naděje. Kuba Čechák se dostal ke střele kterou gólman nejprve zneškodnil. Později byl Kuba v souboji tělo na tělo důraznější než hostující obránce a ramenem jej přetlačil. Tak šikovně, že si hostující obránce hlavou ve zmatku vstřelil vlastní gól - 4:5. Poté se dvakrát na dostřel brány dostal Kuba Čechák. Nejprve střílel levačkou jen do dobře vyběhnutého gólmana a později byl na hranici vápna faulován. Slibný přímý kop jsme však zahodili. Pět minut před koncem však již udeřilo. Kopec vystřelil na hostujícího gólmana. Míč se ve vápně odrazil. Nastala tzv. trma vrma. K polovysokému míči se nakonec přes protihráče dostal Kuba Čechák a nártem trefil přesně vzdálenější šibenici - 5:5. Hosté v tu chvíli nevěděli co hrát a vyrovnáním byly otřesení. Definitivní hřebíček do rakve jim mohl zabít Ríša Schwarz, ale jeho střelu pod břevno gólman zlikvidoval. Ke konci trochu na naší straně vzpláli emoce. Neudržel se Roman Kurfürst a dostal naprosto zbytečnou červenou kartu. Poté zachránil přečíslení hostů svým sprintem Peťa Novák a to bylo z tohoto zápasu vše. My si můžeme hýčkat domácí slavonískou umělou trávu číslo 1, protože na jaře jsme zde neprohráli a uhráli všech 5 jarních bodů.

 Jak zápas zhodnotit ? Lehce to nejde. Za první půli bychom si zasloužili vyhrát, za prvních 15 minut druhé půle jsme byli zralý tak na pár facek a ke konci zápasu jsme předvedli neskutečnou chuť a odhodlání s výsledkem něco udělat. Škoda, že tak nedokážeme hrát celý zápas. Co se týče týmu Foxhunters ten předvedl svou kvalitu a také fair play hru. Protože v několika situacích(nebylo jich málo) přiznali roh pro náš tým. Opravdu málo se tento jev fair play vidí a tak rádi zveřejňujeme. Ze zápasu s Foxhunters bereme tedy po bláznivém zápasu bod a jestli bude či nebude stačit zjistíme až na konci června. Snad jo !

Příští zápas hrajeme v Litovli proti Schwarzbachu. Tedy další záchranářský duel. Určitě bez vykartovaného Romana Kurfürsta, nějaké body si však budeme chtít odvést.